IMG_3110.JPG

Příroda ve městě
🌞

Co si představíte, když se řekne louka?

Pestrobarevné kvítí zalité sluncem?

Včely a motýly poletující nad svěží zelení?

Stébla trávy, co se večer vlní ve větru a ráno třpytí kapkami rosy?

Hustou divokou trávu, která po dešti nádherně voní?

 

Louky jsou tradiční a velmi důležitou součástí naší krajiny. 

 

Proces urbanizace výrazně změnil náš přístup k využívání půdy. Ve městech, ale i na  soukromých zahradách se proto s rozkvetlou loukou setkáte bohužel jen zřídka. Travnaté plochy ve veřejném prostoru jsou zpravidla krátce střižené a jednolitě zelené. Z hlediska biologické rozmanitosti jsou navíc takové plochy méně živé než poušť a jejich udržování stojí zbytečně mnoho peněz a vody. 

 

⚠️
Úbytek hmyzu

 

Jednotvárnost městské zeleně je důsledkem homogenizace prostředí, jednoho z nešťastných, ale přesto stále rozšířených způsobů lidského zásahu do přírody. Původně rozmanitá krajina se pod lidskou rukou mění v jediné, biologicky chudé prostředí. Kde totiž nerostou květiny, nežije ani hmyz. Současný celosvětový pokles rozmanitosti hmyzu a ohrožení ekosystémových služeb (přínosů, které člověku ekosystémy poskytují) dokazují, jak mohou být podobné snahy podmanit si přírodu nebezpečné.

 

Dnešní podoba městské zeleně a intenzivní způsob zemědělství výrazně ohrožují jednu velmi důležitou skupinu – hmyzí opylovače.

Podle entomologů, odborníků na hmyz, kteří počty hmyzích opylovačů dlouhodobě sledují, klesl jejich počet za posledních několik desítek let o více než polovinu. Vztah mezi opylovači a rostlinami je pro fungování přírody, a tedy i pro člověka, natolik důležitý, že při dalším úbytku může dojít k nevratným škodám. Řešení přitom není vůbec složité. Mnoho měst západní Evropy zakládá nové luční porosty, a podporuje tak původní rostlinnou skladbu, nejen v zahradách a sadech. Praha naštěstí nechce patřit mezi výjimky, a proto vám můžeme představit náš projekt. 

projekt
PRAHA KVETE

V reakci na výše zmíněné skutečnosti jsme spustili projekt Praha kvete, který usiluje o pomoc pražským opylovačům. A jak toho chceme dosáhnout? Již druhým rokem zakládáme květnaté louky na veřejně přístupných místech, ve školách, školkách či komunitních zahradách. Aktuálně podporujeme vznik květnatých luk i v soukromých zahradách. Počet rozkvetlých louček v Praze neustále navyšujeme a zdaleka nejsme u konce! 

Jakou používáme osevní směs?

 

Aktuálně oséváme směsí od Dr. Strakové, firma Agrostis s. r. o. Jedná se konkrétně o směs SLUNOVRAT – květnatá louka do sucha pro náročné - obsahuje 58 rostlinných druhů. Hvozdíky, len, devaterník, třezalka a rozrazil ve směsi s nízkými kostřavami, smělkem a tomkou nabízí úchvatnou podívanou, jak v rodinné zahradě, tak i v krajině.

 

Jedná se o směs původních rostlin v ČR, která zároveň neobsahuje vzácné druhy. 

Naše plošky jsou zakládané v intravilánu (území Prahy), jsou malé (destíky m2), zakládané hlavně ve školních a domácích zahrádkách, vždy s použitím původních a běžných druhů.

 

Při výběru samotné osevní směsi je vždy potřeba ohlídat si její složení. Není žádoucí vysazovat nepůvodní ba dokonce invazní rostliny. Zvláštní pozornost by měla být věnována výběru osevní směsi, pakliže se vaše zahrádka nachází v chráněném území či jeho blízkosti. 

Složení směsi:

Trávy 70%: Psineček obecný (Agrostis capillaris 'Highland') 5,8%, Tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) 3%, Metlice trsnatá (Deschampsia caespiosa) 1%, Kostřava červená pravá (Festuca rubra rubra 'Tagera') 13%, Kostřava červená (Festuca rubra trichophylla 'Viktorka') 10%, Kostřava červená trsnatá (Festuca rubra commutata 'Zulu') 10%, Kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) 6%, Kostřava drsnolistá (Festuca trachyphylla 'Dorotka') 13%, Smělek štíhlý (Koeleria macrantha) 1,6%, Smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata) 1,6%, Lipnice luční (Poa pratensis 'Balin') 5%

Byliny 27%: Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) 1,3%, Řebříček chlumní (Achillea collina) 0,2%, Řebříček obecný (Achillea millefolium) 0,3%, Rmen barvířský (Anthemis tinctoria) 1%, Hvězdnice chlumní (Aster amellus) 0,1%, Šedivka šedivá (Berteora incana) 0,3%, Kmín kořenný (Carum carvi 'Prochan') 0,3%, Chrpa modrá (Centaurea cyanus) 0,5%, Chrpa luční (Centaurea jacea) 0,2%, Klinopád obecný (Clinopodium vulgare) 0,2%, Mrkev obecná (Daucus carota 'Táborská žlutá') 0,2%, Hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) 1,6%, Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) 1%, Hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) 0,5%, Svízel bílý (Galium album) 0,6%, Svízel syřišťový (Galium verum) 0,8%, Devaterník penízkovitý (Helianthemum nummularium) 0,5%, Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) 0,8%, Yzop lékařský (Hyssopus officinalis 'Blankyt') 0,4%, Máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) 0,1%, Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) 1,1%, Len vytrvalý (Linum perenne) 0,7%, Kohoutek věncový (Lychnis coronaria) 0,5%, Smolnička obecná (Lychnis viscaria) 0,7%, Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) 0,2%, Dobromysl obecná (Origanum vulgare) 0,9%, Mák vlčí (Papaver rhoeas) 0,2%, Jitrocel prostřední (Plantago media) 0,3%, Mochna stříbrná (Potentilla argentea) 1,7%, Mochna přímá (Potentilla recta) 1,9%, Černohlávek obecný (Prunella vulgaris) 0,6%, Řimbaba obecná (Pyrethrum parthenium) 0,1%, Šalvěj luční (Salvia pratensis) 1,4%, Šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) 0,4%, Krvavec menší (Sanguisorba minor) 1,7%, Hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca) 0,3%, Silenka nící (Silene nutans) 0,2%, Silenka nadmutá (Silene vulgaris) 1,2%, Čistec přímý (Stachys recta) 0,5%, Řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum) 0,4%, Mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides) 0,6%, Tymián obecný (Thymus vulgaris) 0,2%, Rozrazil ožankový (Veronica teucrium) 0,3%

Jeteloviny 3%: Úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria 'Pamir') 0,8%, Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus 'Táborák') 0,7%, Tolice dětelová (Medicago lupulina 'Ekola') 0,2%, Vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia 'Višňovský') 1,3%

IMG_4711.JPG
IMG_4685.JPG
006B83DC-50E9-4018-B20A-5277268A4587.JPG
 
 

🌍
Lokality

Kde už plošky jsou!

❤️ Jak se zapojit? ❤️

Hned několika způsoby!

🏫  Pokud jste škola, školka, městská či komunitní zahrada a náš projekt vás zaujal, neváhejte se nám ozvat! Domluvíme se na založení vaší květnaté plošky. 

🏡  V případě, že vlastníte soukromou zahradu a rádi byste si založili loučku vlastníma rukama, ozvěte se nám. Zdarma vám zašleme osevní směs a poradíme, jak květnatou loučku založit a jak o ní následně pečovat. Zjistíte, jak je to snadné. 

👁 Chodíte-li rádi do přírody a pozorujete poletující hmyz, můžete nám pomoci s monitoringem opylovačů na našich loučkách. Vyčkejte na nejbližší slunečný den a vydejte se objevovat městskou divočinu!

 
Návody

press to zoom
3
3

press to zoom

press to zoom

press to zoom
1/9

press to zoom

press to zoom

press to zoom

press to zoom
1/7

press to zoom

press to zoom

press to zoom

press to zoom
1/7

Chcete-li se zapojit, připravili jsme pro Vás několik jednoduchých návodů,

které vám to usnadní 😉!

 

Hry 🌟

Zde si můžete stáhnout a vytisknout soubory s aktivitami jako omalovánky, bludiště a křížovka.

 
 

ČLENOVÉ TÝMU

EKOLOGIE HMYZU

Kdo jsme my?

logo1.png
MGR. FILIP HARABIŠ, PH.D.
❖ Hlavní koordinátor a řešitel projektu

V rámci profesního zaměření se věnuje ekologii (nejen hmyzu) a ochraně přírody s důrazem na vodní entomofaunu. Filipovou vášní jsou již 15 let vážky. Je autorem mnoha vědeckých článků i populárně vědeckých publikací. Jeho hlavním cílem je efektivní ochrana hmyzu v člověkem ovlivněném prostředí.


 

Bude mít na starosti koordinaci jednotlivých činností v rámci projektu a bude ručitelem vysoké kvality (po odborné i edukační stránce) vytvořených materiálů. Do projektu bude zapojen v celé jeho šíři, od terénní přípravy plošek až po edukační materiály.

2.jpg
ING. MICHAL ŘEŘICHA
❖ Spoluřešitel projektu

Michal je studentem 3. ročníku doktorského oboru Ekologie na FŽP – ČZU, zabývá se ekologií a fyziologií hmyzu. Je spoluautorem několika vědeckých článků v oblasti ekofyziologie hmyzu. Jakožto učitel přírodovědných předmětů stále tíhne k popularizaci výzkumu a ochrany hmyzu směrem k veřejnosti. 


 

V projektu má na starost tvorbu popularizační a edukační části. Povede vybrané přednášky pro školy a bude koordinovat přípravné práce na jednotlivých ploškách. Zároveň bude hlavním prostředníkem mezi zapojenými dobrovolníky a řešiteli projektu.

13528309_10207340487218092_8795225350731
ING. ANNA-MARIE POSKOČILOVÁ
❖ Propagace projektu

Absolventka Přírodovědecké fakulty UK v Praze (obor Biologie) a momentálně studentka prvního ročníku doktorandského studia na FŽP ČZU. Aktuálně se věnuje studiu a ochraně vodních bezobratlých na našich rybnících. Ve volném čase se zajímá o Nature - Inspired inovation a propojování oborů obecně.


 

V rámci projektu má na starosti především jeho propagaci v různých sférách, tvorbu a správu webové stránky, grafickou úpravu popularizačních a edukačních materiálů. Anna-Marie dále povede vybrané přednášky pro zapojené dobrovolníky.

 
✨  Blog s novinkami  ✨
🌱 Sledujte také náš instagram! 🌱
 
 
IMG_3110.JPG

Napište nám! ✏️📄

  • insta
  • fb

Děkujeme!

Kontakty